Můj chov Andulek a Zebřiček

Chov a odchov

Poměrně velká část chovatelů, kteří se svým koníčkem teprve začínají si jako prvního obyvatele svých klecí nebo voliér vybere právě andulku. Jde o celou kolekci důvodů, proč tomu tak je. Andulka je nenáročný a velmi skromný papoušek, který je odolný vůči chladu (nikoliv průvanu), velmi dobře se množí, takže se i chovatel začátečník skoro jistě dočká svých prvních odchovů. Jde o papouška, který je cenově dostupný. Výběr pak nesporně usnadní i skutečnost, že je dnes andulka chována v nesčetných barevných mutacích, které jsou u tohoto ptáčka velmi slušivé. Barvy mutačních andulek jsou prostě překrásné a andulkám velmi napomohly se zviditelnit v očích chovatelské veřejnosti. Chov mutací jednoznačně vyžaduje od chovatele přesné  znalosti genetiky. I proto není andulka zdaleka chována jen chovateli začátečníky, ale i chovateli, kteří mají mnoho zkušeností a znalostí. V naší zemi jsou je spousta „andulčích“ specialistů, kteří namnoze dosáhli skvělých výsledků i na mezinárodním poli při různých soutěžích a výstavách. Chovatelé andulek se sdružují ve svých klubech a jestliže mám správné informace, v současné době pracují v naší zemi chovatelské kluby dva. Jeden se sídlem v Praze (KCHA- Klub chovatelů andulek) a druhý se sídlem v Brně (MKCHA- Moravský klub chovatelů andulek). Začínající chovatel by měl mít snahu kontaktovat chovatele v těchto klubech (nebo skušeného chovatele ve vaší blízkosti), neboť tito jsou nejlepším zdrojem informací, které je k chovu andulky nezbytné znát.

V prostorných voliérách není problém andulky chovat i s jinými druhy ptáků. Slišel jsem o společném chovu s korelou chocholatou, zebřičkou pestrou, kakariky červenočelými, kanáry, rýžovníkem šedým, holoubkem diamantovým a  dokonce i s papouškem senegalským. Životní prostor ptáků u takto provozovaného chovu však musí být pro každého chovaného jedince nebo pár dostatečně velký, aby se ptáci vzájemně nerušili, aby nedocházelo k soubojům a nepokojům ve voliéře, které by mohly vést až k usmrcení některého z chovaných jedinců. Ve voliéře je jednodušší umístit pospolu takové druhy ptáků, které mají přibližně stejné potravní nároky, stejné, nebo obdobné nároky v období hnízdění atd..Pak společný chov různých druhů ptáků zjednodušují a usnadňují.
Proto se chov lépe daří tam, kde je pohromadě drženo více párů andulek.
Chovné zařízení - Minimální rozměry klecí pro jeden pár andulek 40 x 40 x 60 cm. Pro dva páry je to již 40 x 40 x 100 cm.  Andulky jsou velmi často chovány v celoročních voliérách, jejichž velikost se u chovatelů různí v závislosti na počtu chovaných ptáků.
Teploty v chovatelském zařízení -  andulky jsou velmi odolní ptáci, kteří jsou často v našich voliérách chovány celoročně. Vystačí si se suchým prostorem, které je chráněno před větrem a nepříznivým počasím Pokud v tomto prostoru andulky nocují, neměl by se vyskytnout problém s omrzajícími drápky. Ideální teploty pro chov andulek jsou mezi 0 -10° C Já jsem však své svěřence přestěhoval domů kdyš už byla 0 do vnitřní  voliéry.
Odchov andulek vlnkovaných – andulky patří k druhům ptáků, kteří se při vhodných podmínkách, které k hnízdění potřebují množí velmi dobře. Jde o velmi plodný druh papouška. Na tento fakt mnozí chovatelé zapomínají a z různých důvodů umožňují naprosto nekontrolované a ničím neomezené hnízdění. Výsledkem jsou následně příliš početné odchovy, s kterými si pak sami chovatelé  nevědí rady. Takové odchovy andulek až příliš  často končí v přepravkách výkupců exotického ptactva. Takový chov je na škodu především andulek samotných. Andulky, které nejsou příliš přetěžovány hnízděním jsou schopny vyvádět zdravé potomstvo až do stáří pěti let. V pozdějším věku už bývají odchovy slabší a mláďata vykazují nižší životnost . Zodpovědný chovatel umožní andulkám maximálně 2 -3 hnízdění za sezonu. Hnízdění má plně pod kontrolou ve všech oblastech. 
Párování a tok – podnět k párování většinou jako první přichází od samce. Projev náklonnosti ze strany samce je proces, který stojí za to, aby jej chovatel viděl a znal. Sameček usedá před samici, přičemž prozpěvuje. Zpěv někdy doprovází pohyb hlavou, v některých případech pobíhá sem a tam, aby se následně vrátil na stejné místo, kde samici znovu předvádí svůj zpěv. Samec samičku často i krmí.  Samice nemusí být vždy k páření svolná, což může samečka vyprovokovat k agresi. Chovatelé znají i případy, kdy k páření nebyl svolný sameček a tak mohli pozorovat napadení samičkou, která byla odmítnuta. I když jsou naše chovy v mnohém tak podobné, nikdy nejsou zcela stejné . Jeden jediný obecně platný model o chování našich ptáků v různých situacích nelze velmi pravděpodobně popsat. Co velmi dobře funguje u chovatele jednoho, nemusí zdaleka fungovat v chovu jiném. Nicméně právě tyhle skutečnosti dělají náš koníček tak zajímavý a pestrý, je se stále co učit, překonávat překážky, abychom se následně mohli těšit se zdravých odchovů. 
Hnízdní budky a průběh hnízdění – nejčastěji k hnízdění andulek chovatelé používají ležaté hnízdní budky, které s takovým úspěchem používají také chovatelé různých druhů amad či rýžovníků. Doporučovaný rozměr těchto hnízdních budek je 15 x 25x 15 cm, ale využívají se i budky jiných tvarů a rozměrů. Výstelku budek, kterou chovatelé do nich vkládají (hobliny, piliny, kousky rašeliny) andulky velmi často z budky odstraní. Vajíčka pak snáší na holé dno. V prodeji bývají k zakoupení budky pro andulky, které již mají předpřipravený hnízdní důlek.
Samička snáší průměrně 4-6 vajíček, jiné zdroje uvádějí 4-8 vajíček, 5-6 vajíček. Samička snůšku zahřívá 18 dnů. Po uplynutí této doby se líhnou mláďata, která krmí oba rodiče. Po 30 dnech mladé vylétají z budky. Za dalších 7 -15 dní jsou zcela samostatná. Andulky jsou pohlavně dospělé již ve stáří 4 měsíců. Ptáky je však vhodné nechat řádně dospět a první hnízdění jim neumožnit dřív, než dosáhnou stáří 10 -12 měsíců. Trpělivý chovatel se pak dočká zdravějších a silnějších odchovů.